Název Malé Galago je známý většině Užhorodcům a turistům. Přesto však tento objekt stále zůstává terra incognita nejen pro hosty města, ale také pro obyvatele Užhorodu. Často ho nenajdete na turistické trase, místo něj je tam starý hrad, místní gastronomie nebo jiné atrakce, a obyvatelé a úředníci si neuvědomují jeho hodnotu. V tomto materiálu ve formátu otázek a odpovědí se pokusíme krátce zmínit informace o historii tohoto objektu, jeho výjimečnosti a důvodech, proč bysme neměli být hrdí na to, že ho máme. 

Co je to Malé Galago?

Malé Galago je administrativně-obytná čtvrť postavená v době, kdy Užhorod a území dnešního Zakarpatí byly součástí první Československé republiky. Čtvrt se nachází v blízkosti starého centra města.

Název čtvrti je odvozený od italského slova “lago”, což znamená “jezero“. Toto neobvyklé znění je spojeno s třistaletou vládou italského rodu Drugetovců v Užhorodu. Pravděpodobně na jaře v 16. a 17. století, když toto území zaplavila horská řeka Už, ​​toto území opravdu připomínalo jezero. Bulhaři, kteří bydleli ve městě, v létě zde pěstovali zeleninu  a ovoce

Malé Galago na katastrální mapě druhé poloviny 19. století.

V období mezi dvěma velkými válkami 20. století v Malém Galagu došlo k největší a nejpromyšlenější výstavbě v dějinách města. Celá čtvrť, která obsahuje několik desítek budov, které se zde v této době objevily, patří do meziválečné modernistické architektury.

Jaká je modernistická architektura?

Po první světové válce došlo v Evropě ke vzniku nových států. Svět se však změnil i vizuálně. V té době se objevil a formoval nový architektonický směr – modernismus, který způsobil radikální změny v designu a stavebnictví. V roce 1919 ve Výmarské republice byla založena škola Bauhaus, kde byly zformulovány základní principy modernismu, ve skutečnosti filozofie moderní architektury. „Méně znamená více,“ řekl Ludwig Mies van der Rohe, učitel a jeden ze spoluzakladatelů školy. Zkuste se zamyslet nad těmito třemi slovy a je možné, že vám pomohou pochopit význam modernismu okamžitě. Jedná se o směr, který odmítal přebytečné ozdoby a ornamenty, přesně odděloval moderní období od předchozích.

Forma slouží funkčnímu účelu budovy a proporce se počítají s matematickou přesností, takže v místnosti je dostatek světla, strop psychologicky  netlačí a každý obyvatel bytu má dostatek prostoru. Le Corbusier zformoval 5 bodů moderní architektury: volná fasáda, plochá střecha, sloupy, volný půdorys, pásová okna.

Jak a kdy se objevila administrativně-obytná čtvrť v Užhorodu?

Na troskách Rakousko-Uherska vznikla řada nových států, včetně první Československé republiky, součástí které podle smlouvy ze Saint-Germain-en-Laye z roku 1919 byla i Podkarpatská Rus – území dnešní Zakarpatské oblasti. Stanné právo zde trvalo až po dobu 2 roky, během nichž byly případy postupně přenášeny na nově vytvořenou civilní správu. Užhorod se stal hlavním městem regionu, proto bylo nutné vybudovat infrastrukturu, která by tomuto postavení odpovídala. V roce 1930 v Užhorodu byl poprvé vytvořen systém centralizovaného zásobování vodou a kanalizace. Ve městě vzniklo letiště, nový komplex jatek, vodní elektrárna a parní elektrárna, další průmyslová a infrastrukturní zařízení a také nové obytné čtvrti. Velmi zajímavým a důležitým projektem byla stavba nové administrativně-obytné čtvrti.

V letech 1921–1923 byl vypracován plán administrativně-obytné čtvrti Malé Galago, která hraničící s historickým jádrem města. Vzhledem k rozhodnutí vybudovat čtvrt na bažinatém území žádná budova nebyla poškozena a starobylé centrum bylo zachováno v téměř autentické podobě. První etapa byla grandiozní, ale technicky velmi náročná: odvodnění mokřad a regulace koryta řeky Už, v důsledku čehož vzniklo nádherné nábřeží. Kromě toho se s výstavbou muselo začít ihned, protože některé správní útvary se nacházely v budovách škol nebo obytných budovách. Souběžná práce, která probíhala od roku 1923 v Malém Galagu, byla opravdu futuristická. Rozsáhlá výstavba čtvrti se zastavila v roce 1938, když na základě Vídeňské arbitráže Užhorod připadl Maďarsku.

Kdo projektoval Malé Galago?

Lze s jistotou říci, že vláda první Československé republiky nevnímala Užhorod jako provinční město a investovala značné prostředky do rozvoje správního centra Podkarpatské Rusi. O tom svědčí také významná jména architektů, kteří se podíleli na projektu Malého Galaga: Adolf Liebscher,  Josef Gočár, František Krupka, Alois Dryák a další.

Plán čtvrti Malého Galaga navrhnul Adolf Liebscher (1887–1965), byl urbanistou, doktorem technických věd a profesorem na České vysoké škole technické v Brně. Narodil se v rodině slavného malíře Adolfa Liebschera. Dr.arch. Adolf Liebscher je považován za urbanistu, protože vytvořil zhruba 15 plánů pro československá města, včetně Opavy, Užhorodu, Znojma a Smíchova. Kromě toho je autorem projektů více než 80 bytových domů, 78 veřejných a 15 průmyslových staveb.

Mezi architekty objektů v Malém Galagu patří skutečná architektonická hvězda, génius  Josef Gočár (1880–1945), označován za největšího českého architekta 20. století. Nejvýznamnější český architekt byl rektor Akademie výtvarných umění v Praze a zakladatel československé moderní architektury. K nejslavnějším Gočárovým stavbám patří Dům U Černé Matky Boží, Legiobanka (rondokubismus) a kostel sv. Václava (funkcionalismus).

Alois Dryák (1872–1932) byl československý architekt, žák významného profesora Bedřicha Ohmanna. Autor řady ikonických budov v Praze a jiných městech Československé republiky ve stylu secese, rondokubismu a modernistického klasicismu: radiopalác, tiskárna Orbi, velký strahovský stadion a budova Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

František Krupka (1885–1963) byl československý architekt, který otevřel ateliér v Bratislavě. Většinu svých ikonických staveb vytvořil na území dnešního Slovenska. Je autor budovy Univerzity Komenského, spoluautor mohyly Milana Rastislava Štefánika, jednoho ze zakladatelů Československa.

Bohumil Sláma (1887–1961) byl pražský architekt, autor budovy Československého rozhlasu v Praze a spoluautor městského krematoria v Nymburce, významné architektonické památky, jedné z prvních puristických staveb v Československu.

Petr Kropáček (1889 –1931) byl slavný český architekt, dramatik a scénograf. Autor vily druhého prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše, divadelních budov a školních budov v republice.

Jaké technologie se používaly při stavbě?

Klíčové budovy užhorodské administrativní čtvrti byly postaveny na základě železobetonového skeletu, který umožnil stavitelům rychle vytvořit spolehlivé a silné konstrukce a architektům projektovat technicky složité objekty. Stavební technologie se staly symbolem nové éry v architektuře v Malém Galagu.

Dalším inovativním nosičem v Malém Galagu je sklobeton, stavební konstrukce ze skleněných tvárnic, betonu a kovové armatury, které vyplňovaly okenní otvory, umožňovaly osvětlovat předsíň a atrium. Sklovláknobetonové desky, vyrobené podle přesných výpočtů inženýrů, vydržely značné zatížení a umožňovaly stavět i průhledné podlahy.

Na první pohled jednoduché budovy se vyznačovaly řadou omítek různých typů a textur. Jedním ze znaků meziválečné moderny byly takzvané brizolitové omítky s hladkým povrchem a škrábaná omítka se slídou, která se leskla na slunci a dodávala fasádám luxusní vzhled. Dalším znakem modernistické architektury byly speciální mozaikové omítky, jejichž technika nanášení dosáhla svého vrcholu v období první Československé republiky. Technika „umělého kamene“ v měřítku budovy připomíná umění a je často jedinou dekorací modernistických budov. Nejde však pouze o ručně vyrobený dekorativní prvek metodou rýhování na nevytvrzené směsi s malými kamínky, ale je to také určitá ochrana rohů a suterénů proti mechanickému poškození.

V interiéru byly populární mramorové lité podlahy Teraco. V této moderní benátské mozaikové technologii se používala směs cementu, kamenných strouhanek a různých barviv s následným broušením a leštěním.

V jakých architektonických stylech je postavena čtvrť?

Vědci často nazývají Malé Galago „katalogem architektonických stylů“. V této části města byly opravdu soustředěny téměř všechny styly, které dominovaly v první Československé republice. Hlavní administrativní budovy, které reprezentovaly moc státu, budova Zemského úřadu, policejní ředitelství, Národní banka byly postaveny ve stylu moderního klasicismu. Pro tento styl jsou charakteristické monumentální prvky, vertikální dělení, zjednodušený systém sloupových řádů.

O něco dříve než modernistický klasicismus se zde zformoval rondokubismus, který se objevil na počátku roku 1920 v procesu hledání nových architektonických výrazových prostředků a národního stylu mladého státu. Rondokubismus se vyznačuje speciálními řešeními, půlkruhovými arkýři, výraznými půlkruhovými prvky, výrazné okapy a masivními římsami. Dominantními geometrickými prvky fasád rondokubistických budov je půlkruh, a odstíny červené a bílé jsou narážkou na vlajku Československé republiky. Rondokubismus je skutečnou architektonickou památkou, protože na Ukrajině se vyskytuje pouze v Zakarpatí, zejména v Užhorodu.

Jedním z hlavních architektonických stylů Malého Galaga je art deco, který je prezentován nejen v čisté formě, ale se také částečně vyskytuje ve všech výše uvedených stylech. Také v meziválečné administrativní čtvrti se uplatnily avantgardní formy modernismu, zejména funkcionalismus. Estetika tohoto stylu odmítala přebytečné ozdoby a ornamenty ve prospěch přímých linií a čistých geometrických tvarů.

V čem spočívá jedinečnost Malého Galaga?

Malé Galago je jedinečný urbanistický komplex, který soustřeďuje výjimečnou rozmanitost budov modernistické architektury, což bylo unikátní pro východní Evropu. Nacházejí se zde nejen bývalé administrativní budovy různých veřejných správ a budova vojenské správy, ale také budovy soudů, věznice, zdravotnická zařízení, vzdělávací instituce, sociální zařízení, pošty, bytové komplexy, soukromé vily atd. Tento historický a architektonický komplex je vytvořen jako autonomní infrastrukturní komplex, moderní „město ve městě“. Většina budov si zachovala svou původní funkci.

V Malém Galagu najdete velké množství různých architektonických stylů meziválečného období, což z něj dělá jedinečný komplex, skutečný katalog modernistických stylů. Každý z objektů nebyl postaven jako typický projekt, ale představuje dílo architektonického umění a inženýrského myšlení, protože na návrhu se podíleli světoznámí architekti.

Obecně lze říct, že komplex Malé Galago se dobře zachoval, je ucelený a autentický. Exteriéry a interiéry se zachovaly do nejmenších detailů v původním stavu. Všechny změny jednotlivých budov lze vrátit zpět do původního stavu.

Jaké důležité architektonické objekty jsou zde?

Budování Malého Galaga se začalo výstavbou budovy dočasného úřadu, ve které se nacházely důležité regionální správní oddělení a úřady, které se později měly přestěhovat do paláce Zemského úřadu. Tento objekt byl postaven v letech 1923–1924 podle projektu pražského architekta Aloise Dryáka. V blízkosti se nachází vojenský bytový dům postavený v rondokubistickém slohu. Obě budovy se vyznačují zajímavým barevným provedením a výrazným dekorem fasád, který představuje půlkruh. Nedaleko se nachází budova velení 12. pěší divize československé armády, jeden z objektů Malého Galaga, původní charakter kterého narušila nástavba.

Adolf Liebscher, který je považován za otce Malého Galaga, také vyprojektoval jednotlivé budovy a vězení. Užhorodská věznice byla nejmodernější věznicí v první Československé republice. Byl to mimořádně prostorný a světlý komplex s využitím inovativních technologií ve stavebnictví a novými hygienickými standardy. Dnes v Ukrajině je to jediná věznice s průhlednou střechou nad atriem, průhlednou podlahou galerií ze sklobetonu a prizmatickým systém osvětlení Duplex-Prismat, který byl skutečným technologickým zázrakem tehdejší doby.

Budova dočasného úřadu

Krajský soud

V letech 1932–1933 se objevila budova bývalé pobočky Národní banky. Třípatrovou neoklasicistní budovu navrhl pražský architekt František Šrámek. Budova má neobvyklou protuberantní fasádu s portálem ze slovenského ryolitu. Nad portálem jsou čtyři sochy alegorických žen. Interiér zdobí různé druhy mramoru, nádherné podlahy teraco, vitráže, lucerny ve stylu art deco a detaily z tombaku, slitiny mědi a zinku. Není divu, že současníci nazývali tuto budovu palácem.

Důležitou a ikonickou modernistickou budovou v Užhorodu je budova Poštovního a telegrafního úřadu, která se objevila na hranici Malého Galaga a starého města v letech 1930-1932. Autorem této nejmodernější funkcionalistické budovy je známý český architekt Josef Gočár, a realizovala projekt známá stavební společnost Lanna. Budova pošty ztělesňovala progresivitu mladého státu a lakonická konvexní fasáda, pasová okna a plochá střecha splňovaly všechny principy funkcionalismu. Jedinou dekorací fasády jsou dva reliéfy na atice ve stylu art deco.

Na prostorném náměstí v srdci Malého Galaga se nachází jeho hlavní dominanta – budova Zemského úřadu, postavená v letech 1932-1936 bratislavským architektem Františkem Krupkou. Tato nejdůležitější administrativní budova Podkarpatské Rusi je postavena ve stylu moderního klasicismu. Šestipodlažní budova je oživena mohutným rizalitem, zdůrazněným travertinovým portikem se sloupy. Při výzdobě budovy se používaly travertin, onyx a různé druhy mramoru. Třípodlažní atrium se skleněným stropem a jedinečnou akustikou bylo určeno pro slavnostní recepce, plesy a koncerty. Budova Zemského úřadu byla vybavena dvěma výtahy nepřetržitelného pohybu – páternostery, z nichž jeden funguje dodnes. Jedná se o jediný výtah tohoto typu v Ukrajině a jeho název pochází z latinského spojení Pater noster – „Otče náš“, které je spojeno s růžencem, jehož kamínky se postupně během modlitby posunují.

Ozdoby interiéru a exteriéru budovy Zemského úřadu

Proč Malé Galago je komplex?

Malé Galago je klasický architektonický celek s harmonickou jednotou prostorové skladby budov, inženýrských staveb a zahradních a parkových objektů. Představuje dobře promyšlenou a celistvou strukturu jako jediný organismus. A budovy jsou nejviditelnějšími částmi tohoto organismu. Kromě souboru budov tato čtvrť zahrnuje Masarykův most s příjezdovými rampami a přehradou, hydrotechnickou konstrukcí s opěrnou zdí. Důležitou součástí komplexu je síť požárních vodních hydrantů vyrobených pražskou firmou inženýra Jaroslava Matičky, staré lucerny a další detaily historického prostředí. Alej se starými lipami, nádherné sakury a krásné parky doplňují a obohacují Malé Galago.

Mozaikové chodníky si zaslouží  zvláštní pozornost. Čedič, andezit, mramor a mramorový vápenec různých barev krásně vyzdobily široké chodníky. Ornament mozaikové dlažby zdůrazňuje charakter a funkci budov – existují jak přesné geometrické vzory, tak i ornamenty s jemnými zakřivenými liniemi.

Jak zachránit Malé Galago?

Ochrana a záchrana jedinečné administrativně-obytné čtvrti vyžaduje ohromné ​​úsilí a konsolidaci obyvatel města, aktivistů, výzkumníků, touroperátorů, podnikatelů, místních samospráv a úřadů na všech úrovních. Důležitou podmínkou pro zachování Malého Galaga je, aby obyvatele čtvrti a vedení institucí, které zde umístěny pochopili hodnotu čtvrti. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze vytrvalou pedagogickou prací a popularizací architektury meziválečného modernismu. Z tohoto důvodu byl před několika lety založen projekt Uzhhorod Modernism, v jehož rámci my, autoři, zkoumáme meziválečnou architekturu Malého Galaga. Výsledky výzkumu sdílíme nejen na zahraničních konferencích a vědeckých časopisech, ale také se snažíme vyvolat široký zájem veřejnosti. Ze stejného důvodu každoročně vytváříme různé propagační předměty – kalendáře, brožury, magnetky, plakáty, pohlednice. To však nestačí.

Ačkoli byla část území Malého Galaga uznána Sovětským svazem jako památka územního plánování místního významu, většina budov ve čtvrti stále nezískaly status památkově chráněných. Před dvěma lety jsme zahalili proces nominace Malého Galaga na Seznam světového dědictví UNESCO, který zahrnuje nejen sepsaní nominační dokumentace, ale také pasport všech budov a další naléhavá opatření. Musíme si společně vytratit mýty o tom, že UNESCO „nevezme pod ochranu“ Malé Galago a společně dokázat, že objekt je dobře chráněn na místní i státní úrovni. Zachovat toto jedinečné meziválečné dědictví je naší povinností a odpovědností.

Lina Dehťarova, Oleg Olašin, speciálně pro Varosh

Fotografie Myroslava Liachovyč a Lina Dehťarova, ilustrace Oleg Olašin, materiály byly poskytnuty Státním archivem Zakarpatské oblasti, Maďarským národním archivem, Vojenským muzeem v Budapešti.

 

Tento materiál poskytla společenská organizace Institut pro středoevropskou strategii za podpory Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jeho vznik byl umožněn upřímnou podporou amerického lidu prostřednictvím Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Za obsah materiálu nese výhradní odpovědnost společenská organizace Institut pro středoevropskou strategii a nemusí nutně odrážet názory USAID nebo vlády USA. Žádná část tohoto materiálu nesmí být reprodukována nebo přenášena v jakékoli formě nebo jakýmikoli prostředky, elektronicky, elektronicky, kopírováním nebo jiným způsobem, bez řádného odkazu na původní zdroj.

---

Цю та інші важливі теми будемо обговорювати на форумі розвитку Закарпатської області «Re:Open Zakarpattia».

Більше деталей про форум дізнавайтесь за контактами та на офіційних сторінках проєкту:

• Сайт форуму «Re:Open Zakarpattia»
• E-mail reopen.zakarpattia@gmail.com
• Контактний телефон +380673278074
• Подія у Facebook