Často v diskusích o reformách, změnách systému a „jiném“ světonázoru slyšíme, že „začínat potřebujete ještě ve škole“, pry od dětství se člověk může naučit dělat vše správně, ale v dospělosti je to těžší.
Užhorodský podnikatel Vasyl Didyčin se rozhodl riskovat a před rokem založil soukromé lyceum.
Motivovalo ho to, že jeho dcera neměla zájem o studium, nechtěla chodit do školy a byla často nemocná. Nakonec se ukázalo, že zdravotní problémy a vzdělávací proces do značné míry souvisí.
Nápad
Když se dítě neučí, ale jen předstírá je to okamžitě vidět. Ale málokdo z rodičů je připraven to uznat. A pokud to uznají, jak vyřešit situaci? O tom Vasyl mnohokrát mluvil s kolegy a partnery v klubu finanční gramotnosti a nakonec si uvědomili, že existují rodiče a děti, kteří mají stejné problémy a jsou ochotni začít studovat na alternativní škole.
Tak to bylo poprvé koncipováno. Ale po roce hledání, studia, komunikace s pedagogy, přemýšlení a výměnou zkušeností s jinými soukromými školami z jiných měst se rozhodli pracovat „jako dospělí“ a získat licenci Ministerstva školství a otevřít lyceum s názvem „Hořčičné zrno“. Pozvali učitelé a oznamili o přijímacím řízení. Od nápadu k realizaci je jeden rok, a v roce 2020 skončil první školní rok. Bylo to docela těžké, stejně jako ve všech vzdělávacích institucích na světě, částečně distanční, ale přesto v kolektívu rádi mluví o zkušenostech a výsledcích pozorování.
“V této oblasti jsme průkopníky v našem městě a byli jsme daleko od vzdělání. Těchto pár let byly pro nás nejintenzivnější, protože jsme se toho museli hodně naučit, abychom pochopili, co funguje a co ne; co v osnovách je možné změnit a co musíme nechat. Ale hlavním znakem toho, že se nám vše podařilo je to, že děti rády chodí do školy. Toto potvrzují žáky i rodiče. Absence ve vyučování jsou minimální, děti nejsou nemocné,” říká zástupce ředitele lycea a učitel filozofických disciplín Ferenc Milo.
Filozofie lycea aneb Proč rozumění je víc než poznání
Lyceum pečlivě vypracovalo svou vlastni filozofii, se kterou musí souhlasit žáci, rodiče i učitelé. Podle učitelů pouze v tomto případě se to stane skutečně společnou věcí s uvědoměním cílů a úkolů každého.
Posláním lycea je poskytnout dětem příležitost pochopit svět kolem sebe, uvědomit si svůj vlastní talent, vyrůst šťastnými, duchovně vyvinutými lidmi, a také aktivními a humánními občany. Každý absolvent lycea musí být připraven na samostatný život a výzvy dnešní doby.
“V našem lyceu existují tři klíčové hodnoty. Je to týmová práce, odpovědnost a čestnost. Učitelé a studenti dosahují výsledků týmovou prací a jsou příkladnými týmovými hráči. Jsou připraveni převzít odpovědnost za své činy, rozumějí, že rozhodující část při dosahování úspěchu závisí na nich samotných. Každý může otevřeně říci, pokud se mu něco nelíbí v chování nebo práci jiného; že něco neví nebo neumí; požádat o pomoc; přiznat chybu,” vysvětlují v Hořčičném zrnu.
Co je jiné
Učitel je příklad, osobnost, které žáci důvěřují.
“Pokud se učitel učí a rozvíjí, najde cestu ven z jakékoli situace. Dítě okamžitě vidí, zda učitel čte knihy. Učitel je příklad pro děti, proto by měl být maximálně motivovaný, pokročilý a podněcovat dítě k učení. Nudná výuka s běžným „otevřete knihu, 20. kapitola, přečtěte si“ nefunguje. Máme malé třídy a toto je záměrné. Učitel musí mít na každé dítě dostatek času. Pokud ve třídě je 35 žáků a hodina trvá 45 minut – to není reálné, a to i pro nejzkušenějšího učitele,” říká Ferenc Milo.
V současné době na lyceu studuje 40 žáků od 5. do 10. třídy. Učí je více než 20 učitelů. Každá vyučovací hodina trvá 45 minut.
Atmosféra. Hodiny to je interaktiv, otázky a odpovědi, diskuse, debaty, projevy, hledání pravdy, hájení vlastního názoru, testy, multimédia.
“Dítě se může vyjádřit pouze tehdy, pokud je vedle něj učitel, který mu to umožňuje a existuje jistota, že váš názor bude vyslyšen. Naši učitelé dovolují žákům dělat chyby. Na tom, že názor může být chybný, není nic špatného, to je normální. Hlavní je nebát se ho vyslovit, nebát se udělat chybu. Nerozumíš? Zeptej se. Stále nerozumíš? Zeptej se znovu. Stejně nerozumíš? Ptej se, dokud vše nepochopíš. Je to běžné pravidlo a naši učitelé se ho dodržují,” říká zástupce ředitele.
Na lyceu se stávají populární předměty, které v běžných školách nepatřily mezi favorit nebo vůbec nebyly zařazeny do vzdělávacího programu. Například finanční gramotnost. Zde to bylo dokonce kombinováno s pracovní činností a předmět pojmenovali Podnikání.
“Naše děti se učí spravovat peníze, vydělávat je, vytvářet ziskové projekty. Po ukončení studia se musí naučit si vydělávat. Samozřejmě takový předmět nemůže učit učitel teoretik, který nevybudoval žádné podnikání a proto neví, jak teorie funguje v praxi. Proto je důležité, aby praktici šli do škol. Pak je to zajímavé i pro děti,” jsou přesvědčeni v lyceu.
Dalším nepopulárním předmětem, na který je kladen důraz v Hořčičném zrnu je etika. Tady věří, že je nutné se umět správně chovat ve společnosti, v podnikání: kdy je vhodné hovořit, kdy mlčet, jak vypadat na konkrétní události. Děti píší eseje, úvahy, kritické recenze na přečtenou knihu o etice.
Další hodina, na kterou v tradiční škole nenarazíte je veřejný projev.
“Schopnost prezentovat sám sebe je velmi důležitá v dospělosti. Toho se nemusíte bát. Jak často se stává: žák studoval ve škole 11 let, učil se angličtinu několikrát týdně, výborně složil zkoušku, ale nemůže říct anglicky ani slovo. Proč je to tak? Důvodem je strach. Snažíme se takových komplexů zbavit – snadno, bez námahy a hlavně nenápadně,” říká Ferenc.
Lyceum má takový koncept jako mentoring. Každý učitel má mentora, se kterým komunikuje jednou za měsíc. Na začátku školení vytvářejí mapu osobního rozvoje, podle které bude učitel pracovat: klíčové cíle, krátkodobé úkoly. V 9. a 10. třídách mají žáci také mentora zvlášť pro dívky a chlapce.
Tým
Škola to není prostory a učební osnovy, ale studenty a učiteli. Nalezení posledních bylo pro zakladatele lycea skutečnou výzvou, protože úkolem bylo najít „bílé vrány“ mezi zkušenými učiteli nebo talentovanými absolventy místní univerzity.
“Hlavní věc pro nás je, aby učitel rozuměl, že se musí stále učit; aby měl hluboké znalosti svého předmětu; aby rozuměl, že jeho povolání je učit děti; sdílet naši názory. Stalo se, že se k našemu týmu přidali většinou mladí lidé. Zároveň jsme rádi, že se nám podařilo je udržet v našem městě a v naší oblíbené profesi,“ říkají v lyceu.
Souhlasí, že každý učitel by měl dobře znát předmět, který vyučuje, a učit děti, že nemusí být „univerzálními vojáky“, protože každý má své silné stránky, kterým potřebujete rozumět, přijmout je a rozvíjet.
Michailo Buleca, učitel informatiky:
Než jsem začal pracovat na lyceu, neměl jsem žádné pedagogické zkušenosti. Studoval jsem na Užhorodské národní univerzitě, ale nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych se stal učitelem. Pro mě je velmi důležité mít pocit, že žáci mají k mému předmětu jiný přístup, než jsme měli ve škole k informatice my. Když žáci dostávají opravdu užitečné informace a aktuální vědomosti, mají k předmětu úplně jiný vztah. Největší výzvou osobně pro mě bylo to, že letos jsem se toho hodně naučil. Můj cíl pro příští školní rok je vytvořit si vlastní učební osnovy. A také plánuji učit informatiku pro 5. a 10. třídy v angličtině.”
Změny a ambice
“Na první schůzce řekneme žákovi, že učení je jeho odpovědnost, protože není možné naučit někoho, pouze naučit se sám. Pokud dítě nemá motivaci, nenaučí ho ani ten nejlepší učitel. Je také důležité, jaká je účast rodičů ve vyučování a rozvoji dítěte. Ale ne ve smyslu udělat domácí úkoly místo dětí. Jsme proti těmto službám a proti hotovým domácím úkolům. Okamžitě rodičům oznamujeme, že je to zakázáno. Jinak dítě předstírá, že se učí; rodiče předstírají, že tomu věří; a škola vytváří iluzi, že učí,” jsou přesvědčeni v lyceu.
Mimochodem, žáci nechávají mobilní telefony na recepci, jakmile přijdou do školy. Lze je použít pouze k volání rodičům během přestávky, takže místo mobilu se žáci učí.
“Letos jsme zaznamenali výrazné změny v kvalitě znalostí. Když jsme začínali, naivně jsme si mysleli, že v 9. třídě budeme učit podle vzdělávacího programu pro 9. ročník, a 5. – podle 5. Ukázalo se však, že znalosti dětí nejsou systematické a mají velké mezery. V těchto podmínkách vytvořit základ pro další studium není možné. Takže jsme znovu a znovu vše opakovali. Dokonce s devátým ročníkem jsme opakovali učivo pátého ročníku. Ale za rok se nám podařilo dohnat zameškané učivo,” poznamenává zástupce ředitele.
Všechno v lyceu bylo vytvořeno tak, aby žáci různých tříd a učitelé mohli volně komunikovat, společně obědvat, pít čaj, hrát deskové hry. Proto administrace lycea poznamenávají, že letos došlo k velkým změnám – mění se chování žáků, otevírají se, přestávají se bát.
“Doufáme, že pokud se naučíme dělat malou věc dobře, dokážeme ji rozšířit. Naším cílem nebylo otevřít školu s velkým počtem tříd, ale s menším, aby vytvořit učitelský sbor a kvalitní vzdělávací program, poté se rozšiřovat a vybudovat si vlastní prostory,” říkají v Hořčičném zrnu.
Тема освіти буде однією з важливих на форумі розвитку Закарпатської області «Re:Open Zakarpattia».
Rosana Tužanska, speciálně pro Varosh
Tento materiál poskytla společenská organizace Institut středoevropské strategie za podpory Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jeho vznik byl umožněn podporou amerického lidu prostřednictvím Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Za obsah materialu nese výhradní odpovědnost společenská organizace Institut středoevropské strategie, a nemusí nutně odrážet názory USAID nebo vlády USA. Obsah tohoto materiálu nesmí být reprodukován nebo přenášen v žádné formě a žádným způsobem, graficky, elektronicky, kopírováním nebo jiným způsobem bez řádného odkazu na původní zdroj.
