СПЕЦПРОЕКТ

Napůl zničený, ale živý! Jak obnovují poškozený hrad Nevytsky

nová životní historie

ukenhurosk

Proč na Zakarpatsku není žádná historická a kulturní rezervace? Komu patří středověké hrady? Jak je chránit a obnovit? Kdo by je měl proykoumat? Jak nezničit to, co je stále „živé“? Mnoho otázek k jednomu materiálu, souhlasíme! Pokusme se však na ně alespoň začít hledat odpovědi. A také ukážeme a povíme, jak probíhá obnova zničených věží hradu Nevytsky.

Oleksandr Dzembas – muž, který si zaslouží samostatnou knihu a vše díky Zakarpatům, protože je téměř jediným archeologem a badatelem hradu Nevytsky, který za desetiletí shromáždil stovky faktů, které si můžeme přečíst dnes v jeho knize a materiálech uložených v muzejních sálech Zakarpatského archeologického muzea – ​​nádobí, zbraně, mince, dlaždice.

Nevutskiy1

Oleksandr Dzembas

Poslední restaurátorské práce na Nevytskem hradu byly naposledy provedeny v 80. letech. A loni se po silné bouři zhroutila střecha třípatrového žaláře. Před několika měsíci byl hrad uzavřen kvůli rekonstrukci a na náklady státního rozpočtu a EU (grantový projekt „Rozvoj infrastruktury v oblasti cestovního ruchu a rekreace Zakarpatska obnovou architektonické památky národního významu – Nevytského hradu“) byly zahájeny nouzové práce. Jedná se zejména o restaurování střech na věžích a zachování několika stěn. Celkem je k dispozici asi 11 milionů hřiven. Práce by měly být dokončeny do konce roku 2020. V současné době byl hrad převeden do provozního řízení odboru kultury Zakarpatské oblastní rady.

 Ale je to opravdu vše, co Nevytský hrad potřebuje k obnovení života a ke kroku od následného ničení a zanedbávání, které nevyhnutelně nastane, pokud nebudeme jednat?

Nejprve vám doporučujeme sledovat naše video, které jsme nahráli s panem Alexandrem na zámku. Mluví se o tom, kdo si tento objekt stále ponechal, co ho zachránilo před úplným úpadkem a jaká budoucnost ho čeká.

Hodnota hradu Nevytsky pro Zakarpatsko a Evropu

– Tento hrad je cenný nejen pro Zakarpatí, ale také pro Evropu, protože i přes zničení je téměř autentický. Po roce 1644 nebyl provozován, nedošlo k žádným přestavbam a úpravám. To je to, co nám dává naději, že po pečlivém studiu provedeme jeho obnovu. I když v tuto chvíli nejde o to, ale pouze o opravné práce, – říká archeolog a historik Alexander Dzembas.

Nevutskiy8

Za téměř 30 let práce na zámku se zde Alexander spolu s dobrovolníky věnoval nejen archeologickým výzkumům, ale také pečlivému studiu, čištění a rekonstrukci vnějších hradních příkopů.

– Spolu s Nevytskym  jsme použili poměrně zajímavý zdroj pro práci s památkou – je to mimoškolní vzdělávání. Zde trávily čas a pracovaly děti, mláděž, studenti a dospělí z celé Ukrajiny a z jiných zemí světa. Těmito tábory prošlo 5 000 dětí, mnoho z nich se stalo vědci. První dobrovolníci přišli z Nového Zélandu před mnoha lety. Díky naší spolupráci s dobrovolnickou organizací WORLD Ukraine k nám přišlo celkem více než 150 dobrovolníků ze 33 zemí – od Spojených států po Japonsko, – říká pan Alexander.

Co teď?

– Je mi to velmi líto, ale kvůli nepochopení toho, co jsme dělali, proč a jaké jsou důsledky této práce pro společnost – jsme museli expedici zastavit. Upřímně však doufám, že problémy, kterýmy čelí, budou v budoucnu vyřešeny a budeme pokračovat v práci, “sdílí s námi Alexander Dzembas.

Projekt, který realizují na Nevytskem hradě v tuto chvíli, nepředpokládá jeho obnovu, ale pouze odstranění pomátky z nouzového stavu. Za prvé – obnova střech na dvou věžích s cílem zastavit další destrukci hradních zdí. Předpokládá se, že centrální žalář bude funkční. Podle odborníků, úplná obnova takového zařízení by mohla stát až 10 milionů eur, ale těchto čísel byste se neměli bát, protože jde o postupnou a fázovou činnost. Abyste to však mohli udělat, musíte mít obecný koncept práce a strukturu, která se o památník postará.

Nevutskiy5

Taras Stadnytsky, ředitel společnosti, která provádí stavební práce na Nevytskem hradě, říká:

– Již jsme zahájili instalaci hlavní věže žaláře a stavbu vyhlídkové plošiny. Jedná se o poměrně náročný proces, protože práce se provádějí ve výšce asi 15 metrů. Vše se děje ručně bez jeřábů, čistě pomocí výtahů. Počasní podmínky nás také moc netěší. Tento úkol však plánujeme za jakýchkoli okolností dokončit do konce roku. Tým pracovníků se skládá z přibližně 16–18 mistrů, z nichž všichni jsou naši zakarpatští profesionálové. To, co nyní děláme v Nevytskem, je jen malá část potřeb, protože děláme pouze nouzové práce, které jednoduše nedovolí úplné zničení hradu.. Obecně existuje mnoho kritických situací – vnější i vnitřní stěny jsou ve velmi špatném stavu. Proto, je tam tolik práce, jak se říká, „nedokončený kraj“. Bohužel jsou naše středověké budovy ve špatném stavu a stát příliš neprospívá jejich zachování, “říká Taras.

Postoj k památkám

Po rozpadu Sovětského svazu byl Alexander Dzembas svědkem komise, která rozhodla o osudu památky. Bylo nutné stanovit jeho hodnotu. Jeden z odborníků navrhl „změřit kubaturu kamene použitého na pomátce, porovnat jej s kubaturou z nedalekého lomu a vytvořit tak hodnotu objektu“.

– Velmi se obávám postoje k památkám, protože mnoho lidí si myslí, že by se z nich měly stát restaurace, hotely a něco jiného. Je však třeba poznamenat, že toto je minulé století – doslova i obrazně. Svět dnes bojuje za zachování autentičnosti toho, co přežilo do naší doby. Pouze tak existuje šance, že je naši potomci uvidí, – říká Alexander.

Archeolog by chtěl nejen studovat, ale také památku uchovat.

– Jako vědci vyskoumáme a uchováme  znalosti, ale objekty musí být zachovány. Bohužel máme obrovské problémy s budoucností památek na Zakarpatsku. Chodime, jsme hrdí, mluvíme na konferencích a nemáme strukturu, která by se o ně postarala. Zdůrazňuji hanebný fakt, že Zakarpatská oblast je jedinou na Ukrajině, která nemá žadnou historicko-architektonickou nebo historicko-kulturní rezervaci. Žádnou! A to je náš postoj k našemu dědictví. Koneckonců, rezerva není jen podmíněným „plotem“ kolem budovy, ale jsou to odborníci, historici, architekti, restaurátoři, řízení pro rozvoj objektů jako turistických. Často slyšíme o ekonomických problémech. Ale! Po rozpadu SSSR byly v oblasti Lvova 2 historické a kulturní rezervy, nyní jich je šest. Z toho musíme vyvodit závěry – úřadnim strukturam, parlamentním sborem. Jsme povinni uchovat tyto památky našim potomkům v autentické podobě, zdůrazňuje Alexander Dzembas.

Mimochodem, na sousedním Slovensku jsou restaurátorské práce dvakrát levnější než naše. Takže, aj dárci, pravděpodobně, podporují dva projekty tam než jeden v naší zemi. Existuje také osvědčené dílo v oblasti kulturních, historických a architektonických rezerv, které zajišťuje transparentnost a otevřenost. Posílena byla také státní kontrola ochrany památek.

Nevutskiy17

Utopická budoucnost

Ivan Ilko z Užhorodu studoval na Národní akademii výtvarných umění v Kyjevě na Fakultě architektury. Později si uvědomil, že virtuální architektura ho lákala více než skutečná architektura, a začal hledat univerzitu, kde by mohl toto téma studovat profesionálně, ale ne s programovacím přístupem, ale s kreativním přístupem. Ze dvou univerzit, které školí odborníky v této oblasti v Evropě – v Dánsku a v Itálii – si vybral Kodaň, kde letos vystudoval Fakultu vizuálního designu, her a médií.

Vybral si téma své diplomové práce sam. Ivan se rozhodl, že chce provést rekonstrukci hradu Nevytský v herním prostředí během jeho rozkvětu – na počátku XVI století. Výsledkem bylo, že Ivan obhájil diplom a my jsme dostali plnohodnotnou hru, ve které můžete běhat, skákat a ponořit se do atmosféry té doby. Je důležité si uvědomit, že takové projekty obvykle provádějí velké společnosti, a zde – pomoci jedné osoby.

Nevutskiy24

Фото: Карл Смутко

Nevutskiy25
Nevutskiy26

– Když jsem si vybral téma své diplomové práce, chtěl jsem vytvořit projekt, který by byl nejen dobrým příkladem pro mé portfolio, ale také něčím, co by mohlo společnosti pomoci. Opravdu miluji Nevytský hrad a pokaždé, když jsem v  Užhorodu, určitě ho navštěvuji. Jednou v zimě jsem přišel, znovu se na to podíval a pomyslel si: proč to neudělat v herním prostředí. Vždy mě zajímalo, jak to vypadalo, ale teď to bohužel nikdo neřeší, každým rokem se to hroutí víc a víc, – říká Ivan.

Podle Oleksandra Dzembase existují některá důležitá fakta o Nevytském hradu:

Archeologové tvrdí, že Nevytský hrad existoval již ve 13. století. Alespoň kulatý žalář. Jedná se o jednu z nejstarších památek hradní architektury v Zakarpatské oblasti.

Existují tři období stavby hradu: první – XIII století; druhá – s příchodem Drugetů v XIV století; třetí – dokončení formování architektonického souboru hradu v XV století.

Začatkem polovinou XV století byl hrad zásobován vodou. Co je důležité – voda na něm šla zdola nahoru. Byl zde použit zákon spojených nádob, který byl objeven 2 století poté, co zde byl zaveden docela empiricky. Vědci však našli analogie. Když přišli k tomuto objevu v Nevitském přibližně ve stejnou dobu, zmateni byli také vědci z Německa, kteří zkoumali hrad Blankenheim. Jedná se o jedinečné věci, které svědčí o mocných německých osadách, které se v této oblasti nacházely. Většina z nich byli řemeslníci. Vědci naznačují, že mistři, kteří postavili hrad v Německu, zde uplatnili své znalostí.

Most je vždy slabým místem hradu, ale v Nevytském hradu byli až dva. Alexander Dzembas to vysvětluje tím, že majitelé hradu v XV století během stavby byli ve spěchu a pro urychlení stavby udělali jeden hlavní most a jeden dočasný.

Nevutskiy27

* V době vydání byla dokončena také druhá věž.

Text a foto: Rosana Tuzhanska, Varosh

Video: Yuri Gotra


Tento materiál poskytla společenská organizace Institut středoevropské strategie
za podpory Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jeho vznik byl
umožněn podporou amerického lidu prostřednictvím Agentury USA pro
mezinárodní rozvoj (USAID). Za obsah materialu nese výhradní odpovědnost
společenská organizace Institut středoevropské strategie, a nemusí nutně odrážet
názory USAID nebo vlády USA. Obsah tohoto materiálu nesmí být reprodukován
nebo přenášen v žádné formě a žádným způsobem, graficky, elektronicky,
kopírováním nebo jiným způsobem bez řádného odkazu na původní zdroj.

ukenhurosk

0 #