„Jó napot kívánok!“ – takhle se zakarpatští lidé někdy pozdravují maďarsky. Možná vám v místní kavárně řeknou „Dobrú chuť“, tedy „Dobrou chuť“ ve slovenštině. Občas v rozhovoru dvou zakarpatských gazdů (hospodář v zakarpatském nážečí) určitě si všimnete i rumunských, německých nebo polských slov. A znovu existují některé zakarpatské rodiny, které mluví pouze v maďarky, slovensky nebo rumunsky. Ještě jedna zvláštnost multikulturního Zakarpatí.
V září 2017 přijala Ukrajina nový školský zákon, který okamžitě vyvolal mnoho debat, zejména pokud jde o článek 7 tohoto zákona. Také 16. července tohoto roku vstoupil v platnost zákon o státním jazyce na Ukrajině.
Jak se implementuje zákon „O vzdělání“ v zakarpatských školách s vyučovacím jazykem národnostních menšin? Jaký byl jejich první rok školské reformy? Mají příležitost být realizováni na Ukrajině na stejné úrovni jako ostatní občané státu?
Zjišťovali jsme to na několika středních školách v regionu, kde vzdělávací proces probíhá v maďarštině, slovenštině a rumunštině.
* * *
Pana Jana Pochaniče mají rádi všichni žáci Užhorodské specializováné střední školy I-III stupňu č.4 s prohloubeným studiem slovenského jazyka.
Vyučuje na I stupni základní školy, učí slovenskou čitanku. Lekce se konají formou hry, pokaždé, když má učitel něco, co žáky zaujme.
Jan je spisovatel, doktor filologie a filozofických věd. Ministerstvo školství Slovenské republiky každé čtyři roky vysílá učitele do Užhorodu, aby učili slovenštinu. Škola v současné době zaměstnává pět slovenských učitelů.
– Do Užhorodu jsem přijel poté, co jsem vyhrál ministerskou soutěž Slovenské republiky. Tady se věnuji pedagogické a vědecké činnosti, píšu knihy. Mám velmi rád žáky, protože mám čtyři vlastní děti. Celý můj život je spojen s dětmi.
Slovenský učitel vystudoval Trnavskou univerzitu, absolvoval kurz tvůrčího dramatu a získal titul PhD. Působil na Prešovské univerzitě a současně zkoumal slovenské menšiny v zahraničí. Pochází také ze Zakarpatí. Jeden dědeček žil ve vesnici Nehrovec, druhý – v Roztoce v okrese Mižhirja.
V Užhorodu píše Jan učebnice, pohádky a natáčí filmy. Zapojuje děti do práce. Jeho žáci se tedy stali ilustrátory knihy „Legendy 4. školy“. Publikace se dokonce dostala do Knihy rekordů Ukrajiny. Pracoval na něm největší počet dětí (39 žáků I stupně základní školy) a známých zakarpatských malířů.
– Člověk musí vždy zůstat člověkem. Takto by se mělo zacházet s dětmi. Od raného věku se jim snažím vštěpovat takové hodnoty. Známky nejsou to hlavní. Je nutné naučit žáka najít informace a pochopit, kde je může použít.
Stejné principy vzdělávání nyní podporuje nový vzdělávací systém na Ukrajině. Standardy umožňují integraci předmětů a hravý přístup k učení. Pan Jan dává dětem příležitost vyjádřit své názory, slyšet ostatní, komunikovat a kriticky myslet. Zároveň s dětmi mluví výhradně ve slovensky.
V jazyce narodnostní menšiny probíhá výuka jenom na I stupni základní školy. Od 5. třídy na užhorodské škole č. 4, která je účastníkem ministerského experimentu celostátního úrovně, bylo zavedeno bilingvalní vzdělání – v ukrajinštině a slovenštině. Škola tak implementuje ustanovení Cestovní mapy článku 7 nového zákona Ukrajiny „O vzdělání“, jehož cílem je zajistit řádné zvládnutí státního jazyka všemi studenty a zaručuje právo na vzdělání v jejich rodném jazyce a jeho studium.
Žáci užhorodské slovenské školy však problém se zvládnutím státního jazyka nemají. Téměř všichni žáci bydli ve městě a doma mluví ukrajinsky. Rodiče posílají své děti do této školy častěji, když má někdo z rodiny slovenské kořeny a chce, aby se dítě naučilo tradice a jazyk. Nebo je připravují ke studiu na slovenských univerzitách.
Darja Maksjutova-Hreškulyč přivedla obě své děti do 4. školy. Letos Vesna dokončila 4. třídu a Jovan první. Otec školáků je původem Slovák, nyní žije a pracuje ve městě Trnava, děti ho navštěvují o prazdninách. Darjina práce je také spojena s častými pracovními cestami do zahraničí. Před několika lety dokonce existovala otázka, aby se rodina na trvale přestěhovala na Slovensko. Plány rodičů se změnily, ale nevylučují možnost slovenské budoucnosti dětí, takže výběr školy je logický.
– Doma mluvíme rusky, s prarodiči – ukrajinsky, s mým dědečkem-slovákem jsme mluvili slovensky. Ve skutečnosti je tento jazyk pro nás jednoduchý. Rozumíme mu, slyšíme ho v rádiu, sledujeme slovenskou televizi, používáme jazyk, když překračujeme hranice. Ale chtěli bychom, aby děti mluvily slovensky od útlého věku. Po čtyři roky se všechny předměty na škole vyučují ve slovenštině, s výjimkou anglického a ukrajinského jazyka a literatury. A je skvělé, že děti budou ovládat další cizí jazyk.
Během 4 let byla jeji třídní učitelkou Světlana Surová z Michalovic. S matematickými termíny a názvy slovních druhů to bylo obtížnější, ale dívka úspěšně složila závěrečnou zkoušku. Bude ji chybět první učitelka. Od příštího školního roku budou všechny předměty vyučovat různí učitelé v ukrajinštině. Slovenština bude vyučovat jako samostatný předmět. Maturitní zkoušky Vesna bude skládat v ukrajinštině.
– Mým oblíbeným předmětem byla „Vytvorna výchova“. Mám ráda slovenský jazyk. Existuje mnoho podobných slov jako v ukrajinštině. A nejzábavnějším slovem je „ližica“ – lžíce. Doma mluvím rusky, se svými přáteli ukrajinsky, umím slovensky, stále se učím anglicky, táda v angličtině sleduji animační filmy.
Vesnovu bratrovi Jovanovi je 7 let. Stejně snadné mluví dvěma jazyky. Za nejjednodušší předmět ve škole považuje slovenský jazyk. Jeho oblíbeným předmětem je „Slovenské písanie“, ale „domácú úlohu“ (domácí úkol, pozn. red.), mluví Jovan, mu stále často pomáhá dělat jeho matka.
– Naše učitelka se jmenuje paní Eva. Je přísná, ale dobrá jako babička. Hraje na kytaru, učíme se s ní písničky. Dává mi sluníčko (slunce, – pozn. Red.) za dobrou práci. To jsou známky, které jsme měli v první třídě. Také jsem dostal slunička za dobré chování. To je, když ve třídě nekřičíte a nehrajete Beyblade pořád.
* * *
A to je další škola s maďarským vyučovacím jazykem ve vesnici Velyka Dobroň v Užhorodském okrese. Nyní jsou prázdniny a probíhají opravy, ale reditel Josyp Kantor laskavě souhlasil, že se s námi setká, udělá prohlídku a vypráví o škole.
Nejprve si všimneme zajímavého objektu v hale. Starý zvon z místního kostela nějak se ocitl tady a není uložen v muzeu, ale plní velmi praktickou náhradní funkci – když není elektřina, upozorní děti na začátek a konec vyučování. Vzácný maďarský zvon naznačuje, že jej vyrobil mistr Ferenc v Budapešti a plně si zaslouží status jakéhosi symbolu školy.
Vývěsní tabule a plakáty střední školy I-III stupně Velké Dobroně oznamují národnostní příslušnost účastníků vzdělávacího procesu. Všude – nápisy v maďarštině, kresby, výšivky s lidovými motivy, dokonce i slova hymny Maďarské republiky. Hned vedle je ukrajinská státní hymna, která nám připomíná, že jsme stále na Ukrajině.
Vzdělávací proces ve škole probíhá v maďarštině, ale podle programu a osnov Ministerstva školství a vědy Ukrajiny. Podle Josypa Kantora je 95% učebnic přeloženo do maďarštiny.
Na rozdíl od svých vrstevníků v ukrajinských školách místní děti navíc studují maďarský jazyk a literaturu a volitelně také v 7. – 9. třídě předmět „Historie maďarského lidu“, který také schválilo ukrajinské ministerstvo školství a vědy. Historik Josyp Josypovyč si však stěžuje, že počet hodin pro tento předmět s každým rokem klesá. Místo toho je stále větší pozornost věnována studiu ukrajinského jazyka.
Několik středních škol na Zakarpatí se účastní regionálního experimentu „prohoubbené studium ukrajinského jazyka v 5. až 9. třídách na středních školách s vyučovacím jazykem maďarským“ a realizuje Koncepci Ministerstva školství a vědy Ukrajiny „Nová ukrajinská škola“.
Pro tyto školy vydali speciální učebnice, vybavené didaktickými materiály, moderními učebními pomůckami. Podle Oddělení školství a vědy Zakarpatské oblastné administrace bylo v roce 2018 jako dotace ze státního rozpočtu a prostředků poskytnutých na realizaci Programu rozvoje vzdělávání na Zakarpatí na období 2013–2022 bylo zakoupeno 54 učeben ukrajinského jazyka pro střední školy na úrovni I-III s vyučovacími jazyky národnostních menšin v celkové výši 8220,5 tisíc UAH. Za peníze regionálního rozpočtu byl zakoupen nábytek pro tyto studovny ve výši 274,1 tisíc UAH. Kromě toho byly ze státního rozpočtu na region poskytnuty významné dotace na nákup didaktických materiálů v ukrajinštině a vybavení učeben. V letech 2017-2018 ukrajinské ministerstvo školství a vědy poskytlo všeobecným středním vzdělávacím školám s vyučovacími jazyky národnostních menšin dvojjazyčné terminologické slovníky. Maďarské školy tedy dostaly 12 720 výtisků, rumunské – 2 241, ruské – 1248.
Na novinky se pyšní i škola ve Velyké Dobroni. Josyp Kantor ochotně předvádí čisté učebny, technicky vybaveny deskami, projektory. Říká, že za 29 let své pedagogické praxe si takové financování nepamatuje a že nikdy předtím nesnil o módních doplňcích. Reforma školství funguje. 69 prváků z obce Velyka Dobroň, kteří celoročně studovali v rámci programu Nová ukrajinská škola, byli úspěšně pčevedeni do druhého ročníku a odešli na prázniny a učitelé analyzují inovace. Pracovali podle nových osnov a plánů, testovali integrované předměty a hlavní věc, kterou si všimli, je nový vztah ve vztahu mezi žáky a učiteli, stejně jako mezi učiteli a rodiči. Už čekají na výukové materiály pro druhý ročník. Další novinkou pro školy s vyučovacím jazykem národnostních menšin je zvětšení počtu hodin na výuku ukrajinského jazyka.
Ani Vojtovyč je 11 let. Už půjde do 6-A třídy. Dívka mluví pomalu ukrajinsky se silným maďarským přízvukem. Doma komunikuje se svou matkou maďarsky, její otec je dvojjazyčný a pouze svými ukrajinsky mluvícími prarodiči ze strany otce si procvičuje jazyke země, ve které žije. Ve vesnici a s přáteli mluví pouze maďarsky.
Ve škole je však Ani oblíbeným předmětem „ukrajinský jazyk a literatura“. Vybrala ho, protože má ráda a respektuje svou učitelku Svitlanu Ivanivnu. Ale z básníků je nejoblíbenější maďarský Sandor Petofi.
Dívka si dosud nevybrala své budoucí povolání, ale jistě ví, že po absolvování školy bude pokračovat ve studiu na univerzitě. O tom, zda to bude ukrajinská nebo maďarská vysoká škola, bude rozhodovat společně s rodiči.
Jedním z důvodů vysokého počtu etnických Maďarů studujících v zahraničí je relativně špatná úroveň znalosti ukrajinského jazyka. Během jedné z návštěv Zakarpatí poznamenala ministryně školství a vědy Lilija Hrynevyč, že v roce 2018 neabsolvovalo externí zkoušku z ukrajinského jazyka více než 70% absolventů škol národnostních menšin. Často jsou však úspěšní v jiných oborech.
Josyp Kantor uvádí příklad toho, jak syn jeho známého před několika lety získal na Externí zkoušce z fyziky 194 bodů, ale nezískal dostatečný počet bodů pro minimální prahovou úroveň ze zkoušky z ukrajinského jazyka. Výsledkem bylo, že zahraniční univerzita získala silného perspektivního fyzika.
Právě pro takové žáky, které studují na školách s vyučovacím jazykem, který není součástí skupiny slovanských jazyků, snížilo Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny v roce 2019 prahovou úroveň pro absolvování externí zkoušky na 14 testovacích bodů z ukrajinského jazyka a literatury . U ostatních studentů domácích škol to bylo 23. To podle Josypa Kantora výrazně zlepšilo výkon.
Podle paní Hrynevyč však „snížení hranice je adaptačním krokem a neřeší obecně hlavní problém – absolventi ukrajinských škol nemluví státním jazykem. A to je velká výzva. “
Celkově letos absolvovalo střední školu obce Velyka Dobroň 42 studentů. Poprvé mohli absolventi absolvovat interní státní závěrečnou atestaci. Jedná se o studenty středních škol, kteří nemají v úmyslu pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale většinou zůstali na vesnici a pracují na farmě. Zbývajících 24 studentů udělali externí zkoušky. Podle neoficiálních informací neprošli prahovou úroveň z ukrajinského jazyka a literatury pouze 4 studenti školy. To je mnohem lepší ukazatel, než když byly přísnější požadavky externího hodnocení, – říká ředitel.
– Průměrně 35–40% našich absolventů pokračuje ve studiu na vysokých školách. Více než polovina z nich studuje na univerzitách v Maďarsku. Někdo se hlásí na vysoké školy obou zemích. Dokonce i moje nejmladší dcera to udělala před 5 lety. Nyní studuje na Užhorodské národní univerzitě na lékařské fakultě. A starší dcera pracuje v naší škole, učí ukrajinský jazyk.
Josyp Kantor si stěžuje, že se děti chtějí učit ukrajinský jazyk, ale škola naléhavě potřebuje učitele filologie. V současné době jsou dvě volná místa, takže pro lepší zvládnutí předmětu není možné třídy rozdělit do skupin. Deficit zaměstnanců je také kvůli skutečnosti, že na Filologickou fakultu se hlási jen málo absolventů škol kvůli konkurenci s školami v ukrajinštině. Certifikovaní odborníci z jiných obci nechtějí se zaměstnávat ve Velyke Dobroni, protože by se museli přestěhovat do vesnice.
Ředitel nezpochybňuje skutečnost, že všichni jeho žáci musí mluvit ukrajinsky a musí být konkurenceschopní na domácím trhu práce. Osobně nastolil tuto otázku na schůzce s ministryní školství a vědy Lilií Hrynevyč, která na jaře navštívila školu. Zde školáci absolvovali společně se dvěma stovkami svých vrstevníků z několika dalších škol v Zakarpatí expresní kurz ukrajinského jazyka a literatury v jazykových táborech s názvem „BombeZNO“. Letos je uspořádalo ministerstvo společně s nevládní organizací „Osvitoria“ a GoGlobal (s finanční podporou projektu „Finská podpora reformy ukrajinské školy“ a Evropské unie).
– Každý to ví, ale málokdo o tom mluví. Je nutné vytvořit samostatnou podskupinu na Užhorodské národní univerzitě na oddělení ukrajinského jazyka a literatury pro absolventy rumunských a maďarských škol. Musí mít dvojjazyčné školení. Druhým problémem je, že na studijni program Ukrajinský jazyk se hlásí většinou ukrajinsky mluvící děti. A dělají externí zkoušky stejně jako naše žáky. Proto mají větší šánce se dostat na univerzitu, než etničtí Maďaři. Je také nutné, aby snížili prahovou úroveň nebo preferenčně přijímat absolventy těchto škol. Pak za 5-6 let budeme mít učitele.
* * *
Mlebná vesnice Solotvyno, okres Ťačiv, se nachází téměř na hranici s Rumunskem. Vede podél řeky Tisy. Na druhém břehu je rumunské město Sighetu Marmatiei. Drtivá většina obyvatel ukrajinské vesnice jsou etničtí Rumuni. Zároveň mluví celkem snadno ukrajinsky.
V Solotvynu na lyceu M. Eminescu s rumunským vyučovacím jazykem předměty se vyučují v jazyce národnostní menšiny. Letos všech 15 absolventů uděali externí zkoušku z ukrajinštiny. Příspělo tomu i snížení prahové úrovně, připouští reditelka Andriana Pop, protože loni zkoušku neudělali 7% žáků. Lyceum je nicméně hrdé na svou vysokou úspěšnost. Studenti jsou výherci olimpiád, vzdělávacích soutěží a Malé akademie věd.
– Pravděpodobně tajemství je v správně vybraném týmu učitelů, kteří pracují na částečný úvazek a v lyceu pokračují působit, pouze pokud prokážou svůj úspěch. Mají zájem pracovat, – říká ředitelka.
Pedagogičtí pracovníci školy jsou hlavně mladí učitelé, kteří mluví rumunsky i ukrajinsky. S personálem nejsou žádné problémy. Jsou připraveni samostatně růst, starat se o své vlastní dovednosti a rádi učí děti.
Loňská absolventka lycea Amalia Popovych studuje humanitní vědy v zahraničí. Dívka vstoupila do ukrajinského oddělení filologické fakulty univerzity Suceava Stefana cel Mare v Rumunsku. V regionu žije mnoho etnických Ukrajinců a Rumunsko pro ně školí filology pro práci v místních školách.
Volba Amálie je dána objektivními důvody: bude odborníčkou na ukrajinštinu a angličtinu a získá evropský diplom. Poskytuje právo v případě potřeby zaměstnání v zemích Evropské unie. Ale po ukončení studia se dívka hodlá vrátit do svého rodného lycea jako kvalifikovaná učitelka. Chce učit děti jazyky, ukázat krásu ukrajinštiny, barvu rumunštiny, význam angličtiny. A představit multikulturalismus vlastním příkladem.
* * *
Podle sčítání lidu z roku 2001 žije v Zakarpatí více než 100 národností. To jsou Ukrajinci (80,5%), dále Maďaři (12,1%), Rumuni (2,6%), Rusové (2,5%), Romové (1,1%), Slováci (0,5%), Němci (0,3%), stejně jako Bělorusové, Židé, Poláci, Arméni atd. V rodinách se mísí ještě více krve různých národů, a to nebrání každému žít, přátelit, zakládat rodiny, slavit svátky, komunikovat v různých jazycích.
Historicky bylo Zakarpatí součástí mnoha států. Hranice rozdělovaly území, ale lidé nadále žili na své zemi a respektovali etnický původ.
V současné době nejzápadnější region Ukrajiny hraničí se čtyřmi evropskými zeměmi. Jazyk každé sousední země lze slyšet v zakarpatských městech a vesnicích. Aby mohly národnostní menšiny podporovat, studovat a rozvíjet svou kulturu, tradice, zvyky v Zakarpatské oblasti působí národní kulturní společnosti a ve 118 školách pro 20 853 studentů vyučovácí proces probíhá v jejich rodných jazycích.
Počet vzdělávacích institucí vyučujících v jazycích národnostních menšin. Údaje z ministerstva školství a vědy Zakarpatské oblastné státní admanistrace.
Zakarpatská oblast je jedním z regionů, kde se významná část výuky na středních školách provádí v jazycích národnostních menšin. V řebříčku zaujimá druhé místo po Černovické oblastí.
Podíl studentů středních škol, kteří studují v ukrajinském jazyce, v západním regionu a na Ukrajině (na začátku akademického roku 2018/2019; procenta)
Největší počet vzdělávacích institucí na Zakarpatí, kde se uči maďarský jazyk. Studuje tam 16 711 čkoláků. Na 14 všeobecných středních školách studuje v rumunštině 2 661 studentů a v šesti školách 1 331 studentů studuje ruštinu. K dispozici je také specializovaná střední škola I-III stupňu č.4 s prohloubenou výukou slovenského jazyka, kde pro 148 žáků 1.-4.tříd je vyučovacím jazykem slovenský jazyk. (Zdroj – „Vzdělávání Zakarpatí v číslech a faktech.“ Užhorod-2018).
Rozdělení žáků středních škol podle vyučovacích jazyků (na začátku akademického roku 2018/2019; procenta)
Tento materiál poskytla společenská organizace Institut pro středoevropskou strategii za podpory Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jeho vznik byl umožněn upřímnou podporou amerického lidu prostřednictvím Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Za obsah materiálu nese výhradní odpovědnost společenská organizace Institut pro středoevropskou strategii a nemusí nutně odrážet názory USAID nebo vlády USA. Žádná část tohoto materiálu nesmí být reprodukována nebo přenášena v jakékoli formě nebo jakýmikoli prostředky, elektronicky, elektronicky, kopírováním nebo jiným způsobem, bez řádného odkazu na původní zdroj.
