Alespoň jednou, ale se každému, kdo alespoň jednou navštívil Zakarpatí, stalo, že nerozuměl tomu, co říkají místní obyvatelé. A to skoro v každé obci nejzápadnější oblasti Ukrajiny, a nejenom v místech kompaktního bydliště, například Maďarů nebo Rumunů, kteří mluví svým rodným jazykem.
Jedná se o případy, kdy se zdá, že slyšíte ukrajinský jazyk, známý přízvuk a koncovky, ale některým slovům nerozumí..
Paradoxně, ale se podobné situace stávají nejen turistům, ale také místním obyvatelům, kdy obyvatelé jedné části regionu přijíždějí do jiného okresu, například obyvatelé Užhorodu jedou do Iršavy, nebo obyvatelé Rakhova – do sousedního Ťačeva. největší rozdíly jsou zejména v nářečích odlehlých okresu Zakarpatí.
Příklad užanského dialektu od Pavla Čučky
Není divu, že tato „jazyková otázka“ na Zakarpatí je předmětem vášnivých debat už roky, dokonce až století, ale jsou většinou politické a bohužel nesmyslné, což kvůli jejich manipulativnosti a hybridnosti nechceme ani podrobně popisovat.
Protože nechceme, aby se naše publikace stala jejich součástí. Spíše se snažíme situaci vyjasnit.
Při zkoumání tohoto tématu jsme se proto obrátili na místní lingvisty, Petra Miďanku a Pavla Čučku. Jsou na jedné straně velmi precizní ve svém uvažování a zároveň velmi akademicky jemné. Koneckonců, jak zdůrazňuje Petro Miďanka kdy cituje Ivana Franka, „dialekt nebo jazyk – je to nejpochybnější otázka na světě“.
Kdy a jak vznik zakarpatský dialekt
Zakarpatský dialekt (z řečtiny – dialekt, hovor, mluva) nebo zakarpatské dialekty – je jedním z nejarchaičtějších dialektů ukrajinského jazyka. Vznikl historicky díky skutečnosti, že území současného Zakarpatí bylo po mnoho staletí na hranicích různých států a bylo součástí různých zemí. Proto každý cizí jazyk přispíval do tohoto dialektu. V zakarpatském dialektu je nejvíce maďarských lexikálních výpůjček, protože během několika století bylo území Zakarpatí součástí maďarského království, – vysvětluje 60 letý držitel nejprestižnější ceny Ševčenka na Ukrajině Petro Miďanka z obce Šyrokyj Luh, Ťačivského okresu. Již 40 let pracuje jako učitel ukrajinského jazyka a literatury na Tysalivské škole.
– Dialekt, který dnes nazýváme zakarpatský, se formoval v 18. století, kdy byly všechny tyto dialektismy zaznamenány písemně a kdy se po celém světě formovaly moderní spisovné jazyky. Například v mé knihovně je kniha „Úřední písemnictví Rusínů XVIII. století“ a tam je vše.
– Na otázku, co je to zakarpatský dialekt, vždy stručně říkám, že zde se ukrajinskému jazyku nic zvláštního nestalo, pouze to, že neustále vstupoval a vstupoval do vzájemně obohacujících procesů s jazyky sousedů, jakési jazyková difúze, – dodává jazykovědec a náš druhý odborník Pavlo Čučka, který spolu se svým otcem, prof. Pavlem Čučkou, dlouho studovali ukrajinský jazyk a jeho vývoj v karpatském regioně, nejen na Ukrajině.
Podle Petra Miďanky, zakarpatský dialekt má slovanský a ukrajinský jazykový základ, ale není homogenní, je rozvrstvený do mnoha dálších nářečních podskupin:
– Každá vesnice má svá vlastní slovíčka, říká se v ukrajinském přísloví. A na Zakarpatí nemluvíme o monodialektu, ale o velkém počtu variet tohoto nářečí –
Jak vysvětluje Petro Miďanka, a doplňuje Pavlo Čučka, zakarpatské dialekty vznikly podél údolí řek, kde se místní obyvatelé usazovali, ale kvůli přírodním překážkám, především horám, spolu málo komunikovali. A takým způsobem se formovaly určité lexikální, fonetické a morfologické nářeční znaky.
– Pokud se podíváte na hydrografickou mapu Zakarpatí, připomíná hřeben: řeka Tisa teče téměř podél celé oblasti, a řeky Teresva, Tereblja, Rika, Boržava, Latorycja, Už sestupují na maďarský jih a s nimi rusínský, nebo rusnacký nebo ukrajinský regionální živý jazyk, – popisuje nářeční mapu Zakarpatí Pavlo Čučka.
Jak se mění zakarpatské nářečí
V závislosti na regionu Zakarpatské oblasti, pokračuje Petro Miďanka, převažují slovenské a české, maďarské, německé nebo rumunské lexikální výpůjčky, z nichž některé již zaníkají:
– To je patrné zejména u maďarských sloves, která starší lidé používají v místních dialektech jako maďarismy. Například fáradtság, který se vyslovuje jako „faračag“ a znamená únava. V nářečí sloveso „faradlovat“ tedy znamená pracovat. Nebo sloveso „halasyty“ – chytat ryby, které pochází z maďarského slova hal a halászik a znamená „ryba“.
– V údolí řeky Už se dialekt vytvořil díky naplnění ukrajinského jazykového pole slovenskými lexikálními jednotkami, a zde je jejich procento mnohem vyšší než například v údolí řeky Boržava, kde má nářečí své fonetické a lexikální znaky. Na horním toku Tisy, kde žijí Huculové, je jazyk nejblíže spisovné ukrajinštině, ale je také naplněn rumunskými lexikálními jednotkami od sousedů (státní hranice s Rumunskem vede podél řeky Tisy v okrese Rachiv – pozn. red.), – zdůrazňuje Pavlo Čučka.
Požádali jsme Petra Miďanku napsát větu v zakarpatském nářečí, která by obsahovala lexikální vypůjčky ze všech jazyků. Samozřejmě vznikla umělá věta, ale pochopení tohoto jevu je zajímavá:
Furt si dělám frigu z čerstvé brynzy, roztavím slaninu na velkém šerpeňovu, nedám do toho poprigu, toto jídlo je za firtal připravené a užitečné.
Brynza – mletý ovčí sýr (rumunština), friga – roztavená brynza (rumunština), furt – vždy (čeština), šerpeňov – talíř (maďarština), firtal – čtvrtina (němčina).
A Pavlo Čučka pro nás připravil improvizované novinové zprávy v nářečí různých lokalit Zakarpatské oblasti.
Petro Miďanka upozorňuje na další aspekt zakarpatského nářečí: během studia se obvykle uvažuje, která slova jsou vypůjčena a integrována do určitého spisovného základu. Existuje však také zpátečný proces:
Dnes můžeme mluvit o jistém nivelizování původního nářečí, který kdysi existoval. Dnes je mnohem spisovnější – pod vlivem médií, školy, literatury. Tento proces byl nejdynamičtější v období „sovětizace“, kdy nešlo pouze o literaturizaci / spisovnosti nářečí, ale o jeho rusifikaci, – zdůrazňuje laureát Ševčenkovy ceny.
Zároveň uvažuje Pavlo Čučka, že i dnes existuje nebezpečí rusifikace zakarpatského dialektu a vidí tyto snahy ze strany některých spolitizovaných kruhů, které na tom pracují:
– Dnes bohužel studia zakarpatských nářečí nejsou systematická, stejně jako touha zachovat v nářečích určitou tradici, nemíchat tam upřímně cizí slova, atypická pro naší oblast, zejména ruská slova, která nikdy neexistovala ani v ukrajinštině ani v jiných jazycích, ale dostala se do zakarpatských nářečí, například „koněčna“, „požalujsta“. To znamená, že ve skutečnosti vidím jinou systematickost – je to pokus odstarnit, vymazat prvky ukrajinského spisovného jazyka ze zakarpatského nážečí a nahradit je umělými atypickými lexikálními jednotkami.
Úloha a funkce zakarpatského nářečí
Petro Miďanka se nám přiznal, že nějakou dobu, když právě začínal psát poezii, byl zatížen nejen nářečím, ale i nářečním myšlením:
– Píšu spisovným ukrajinským jazykem podle všech lexikálních, syntaktických a morfologických norem, použivám převzatá a archaická slova. Však když jsem vydával svou první básnickou sbírku v Kyjevi, doporučili mi, abych nějakou dobu žil ve Lvově a Ivano-Frankivsku a zbavil jsem se nářečního myšlení, které bylo cítit v mých prvních dílech.
Nicméně Petro Miďanka je přesvědčen, že klíčovou výhodou nářečí je obohacení jakéhokoli jazyka:
– Vzhledem k tomu, že ústřední dialekt ukrajinského jazyka a dialekt středního Dněpru jsou velmi rusifikované, karpatské a zakarpatské dialekty jsou pro ukrajinský jazyk nesmírně důležité a užitečné, protože ho obohacují, i když občas nejsou přístupné a pochopitelné, jak je to časem v mých textech. Proto je třeba dialekty chránit, a to i před pokusy uměle kodifikovat nářečí na úroveň spisovného jazyka, a to kvůli exotičnosti nebo jiným účelům, které se v naší době vyskytují.
Pavlo Čučka zdůrazňuje, že zakarpatské nářečí je součástí turistického produktu Zakarpatské oblasti, lidé sem přicházejí kvůli němu, stejně jako kvůli horám, gastronomii, termálním vodám atd.
– Dialekt, stejně jako další atrakce Zakarpatí, povzbuzuje lidi, aby jezívali do různých částí regionu, protože všude jsou rozdíly, včetně i nářeční. A abyste si udělali úplný obrázek o Zakarpatí a porozuměli jste mu, musíte navštívit všechná místa a zákoutí tohoto kraje, a to se doporučuje nejenom turistům, ale i místním obyvatelům.
Dialekt samozřejmě slouží jako prostředek identifikace nejenom v rámci země, ale i v rámci oblasti, protože ve veřejné dopravě lidé určitě identifikují obyvalele Iršavy, Chustu nebo Rachova.
A jak říká náš učitel jazykové školy, obyvatelé Zakarpatí se velmi snadné učí maďarsky, slovensky a rumunsky, protože od první hodiny už znají několik desítek slov ze všech těchto cizích jazyků.
Zakarpatský dialekt v masové kultuře
I když se vám zdá, že jste dosud neslyšeli zakarpatské dialekty, není tomu tak, protože v posledních několika letech se všude ozýval dialekt z nejzápadnější oblasti Ukrajiny, nejčastěji v hudbě. Zejména se používá v dílech hudebních skupin Rock-H, Vandor, Maryna a Company, Hudaki Village Band, které se dvakrát zúčastnily největšího evropského festivalu Sziget, Čalamada, Tristavisim.
V dubnu loňského roku celou zemi dojala píseň „Bitanga“, kterou zpívala Alina Paš, vystoupila s ní dokonce v Davosu, kde reprezentovala Ukrajinu.
Koneckonců, název našého časopisu – Varosh – je jedním z nejuniverzálnějších slov zakarpatského nářečí, vypůjčených z maďarského jazyka, používá se v celém regionu, nejen v místech kompaktního pobytu Maďarů. Do maďarského slova város, což znamená město, jsme přidali písmeno h, abychom vytvořili jedinečný název, který by si každý přečetl, jak to zní v zakarpatském dialektu.
Na závěr vám nabízíme poslechnout píseň, která rezonuje s názvem našého časopisu – „se mij varoš“ od kapely Čalamada, ve které jsou dialektismy obzvláště „chutně“ propletené s ukrajinským jazykem.
Tento materiál poskytla společenská organizace Institut pro středoevropskou strategii za podpory Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jeho vznik byl umožněn upřímnou podporou amerického lidu prostřednictvím Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Za obsah materiálu nese výhradní odpovědnost společenská organizace Institut pro středoevropskou strategii a nemusí nutně odrážet názory USAID nebo vlády USA. Žádná část tohoto materiálu nesmí být reprodukována nebo přenášena v jakékoli formě nebo jakýmikoli prostředky, elektronicky, elektronicky, kopírováním nebo jiným způsobem, bez řádného odkazu na původní zdroj.
Tekst, foto a video: Rosana a Dmytro Tužanští
Головне фото: Гуцули з Рахова на світлинах німецького фотографа Вальтера Мебіуса. 1935 рік. © SLUB / Walter Möbius
